Perfekcionisté bývají celkem milí lidé. Ovšem jen do chvíle, kdy se dopustíte nějaké chyby – a ta chvíle na sebe jistě nenechá dlouho čekat. Protože perfekcionista vidí chyby všude a všechny jsou největší.
Jedno vás před perfekcionistou chrání: bývá totiž daleko přísnější k sobě než k ostatním. Nic, co udělá, mu není dost dobré. Na zkoušku není nikdy dostatečně připraven, čelo se mu rosí úzkostí, když nepřečetl všechno, co přečíst měl, nebo když si po sobě nestihl zkontrolovát seminární práci alespoň pětkrát. Je nejlepší ve třídě? V ročníku? Na škole? Všechno málo – někde, třeba v nějaké zapadlé vesničce v Himalájích, je jistě někdo, kdo je chytřejší nebo nadanější než on. Po koncertě, na kterém perfekcionistovi všichni náramně tleskali, si strhá vlastní výkon takovým způsobem, že ho ani vlastní učitel hudby nepozná. Každý vlas, který v perfekcionistově účesu není přesně tam, kde být má, je ohromným kazem v jeho vzhledu, a oblečení, které je o trochu větší, ho dovádí k šílenství.
To na sobě ovšem perfekcionista nedává znát, protože k dokonalosti patří také to, že je navenek milý, sympatický, usměvavý a vtipný. Čas od času, když už ho znáte lépe, se ale stane, že jeho po dokonalosti toužící srdce vyhřezne na povrch. Tehdy se stává ze sympatického a příjemného člověka zuřící fúrie. Radím vám dobře: nepokoušejte perfekcionisty!
Zkoušeli jste někdy mluvit anglicky před perfekcionistou-lingvistou-hudebníkem? Nezkoušejte to! Všechno, co řeknete, bude fatálně špatně. Perfekcionistovy uši uslyší všechno a toto všechno mu ty uši málem utrhne. Také před perfekcionistou nikdy nesrkejte ani nemlaskejte (moje neteře by mohly vyprávět) a dávejte si velký pozor, abyste nic nerozlili, nikde nenadrobili a lžící příliš netřískali do talíře. Nádobí, které jste umyli, ukliďte dřív, než k němu perfekcionista přijde a podrobí ho detailnímu zkoumání. Výsledek by vás nepotěšil. Přehrabovali jste se perfekcionistovi ve věcech a myslíte si, že jste všechno pečlivě vrátili na původní místa, takže se nic nepozná? Omyl, přátelé – pozná! A to hned. A pak běda tomu, kdo to provedl. Perfekcionistova měřítka pro pořádek jsou míle a míle za těmi normálními, všechno má své na milimetr přesné souřadnice. Necháváte ležet časopisy jen tak ledabyle na stole, a to dokonce tak, že nekopírují pravé úhly stolu? Používáte na pití jiný hrneček, než je ten váš, nebo si dokonce nevšimnete, že používáte ten perfekcionistův? Zbývají po vašem úklidu na parketách smítka? Máte ve svém slohu chybu? Posunul se vám náhrdelník tak, že je zapínátko vepředu? Tragédie, tragédie, samá tragédie. To všechno jsou největší chyby, které můžete před perfekcionistou udělat. A pak samozřejmě ještě zhruba pět tisíc dalších.
Je ovšem třeba si uvědomit, že spolupráce s perfekcionistou má i své kladné stránky. Děláte s ním společně na nějakém projektu? Pak máte úspěch předem zaručen. Perfekcionista nezná slova jako „odbýt“ nebo „nestihnout“. Práci odevzdává v termínu, vypracovanou do posledního detailu. Chodí včas, drží slovo, neprokrastinuje a když uklidí na bytě, vše jen září. Nechte perfekcionistu zorganizovat nějakou akci a bude dokonalá. Vezměte si ho do skupinky flákačů a on, i když bude brblat a nadávat, to odpracuje za všechny. Protože perfekcionista je dříč a odpočívá, až když je všechno hotovo.
Proto, prosím, nedrážděte perfekcionisty. Vidět všude největší chyby, věřte mi, to není snadný život. Až tedy příště uvidíte člověka s milým úsměvem, dokonale upraveným zevnějškem, nejlepšími výsledky ve škole a hromadou diplomů z jiných disciplin, mějte s ním soucit. On za to nemůže.
Myslím, že jsem perfekcionista, ale jen v práci. Tam to musím mít všechno tip-ťop! Myslím, že tím doháním lidi k šílenství, přestože u svých podřízených perfekcionismus nevyžaduji a troufám si říct, že je tím netýrám a nechovám se k nim jako fúrie.
Doma už tak precizní nejsem. Zvláštní. Doma jsem v podstatě bordelář.
Je to vůbec možné?
Ale taky, kdyz všechno necháte na perfekcionistovu a jeste ve skupine flakacu, tak se z toho bude psychicky zhroutit. U vnitr. Navenek nedá samozřejmě nic znat, ale bude na dne svych sil, mit úzkost a mozna i depresi.
Skvěle napsaný článek. Já sama jsem v mnoha věcech perfekcionistkou, ale snažím se s tím neotravovat ostatní. A je pravda, že mnohdy musím dělat skupinovou práci za ostatní, což je někdy náročné.
Perfekt článek od perfektního perfekcionisty! Nad mýma komentáříčkama tvé lingvistické očko musí asi vždycky slzet, že? Má obliba nespisovné mluvy je vše-obecně známa… ;-P 😀
Perfekcionistu-lingvistu znám. Jedna známá, se kterou musím vycházet dobře je přesně ten typ p.-l.! Má osůbka anglicky mluví, když ne dobře, tak aspoň přijatelně; domluvím se a za přízvuk mě chválí i rodilí mluvčí – a ona si stejně pořád stěžuje na můj přízvuk, styl a snaží se v jakémkoli mém chování, jednání či v mých činech najít chybu, jen aby byla lepší… Ach, jo!
Už dávno jsem hodila ručníka do ringu – ignor a nechávám jí prostě vykecat a posílit si ego, popř. potrénovat perfekcionismus… 😀
Řekla bych, že proti ní, je každej jinej perfekt-člověk slabej odvar… 😀
[1]: Zjevně to možné je 🙂 Myslím, že každý perfekcionista je ujetý jenom na něco a v jiných oblastech je tolerantní. Ale taky je pravda, že mnohdy je tohle "jenom něco" tak rozsáhlé, že to vypadá, že je daný člověk drak na všechno 🙂
[2]: Díky za velmi pravdivý dodatek. Ne že bych zrovna s tímhle neměla dost hlubokou zkušenost. Perfekcionista velmi snadno vyhoří. Ale protože je dokonalý, tak si toho samozřejmě nikdo nesmí všimnout.
[3]: Děkuji 🙂 Ano – být perfekcionistou je velmi náročné. Je totiž náročné jak dělat všechno dobře, tak neotravovat všechny kolem. A většinou je to druhé dokonce daleko náročnější než to první.
[4]: Děkuji 🙂 Ba ne, moje lingvistické očko je už zvyklé na ledacos a tvoje komentáře sice občas mají nějakou tu chybku, ale mají hlavu a patu a toho si cením víc než chyb 🙂 A mít někoho tak perfektního vedle sebe – gratuluju ti, že to tak v pohodě vydržíš! Někdy je to s námi totiž peklo 🙂
Začínám z tvého článku propadat dojmu, že asi jsem perfekcionista. A je to prokletí, to máš pravdu.