Když jsem nedávno procházela chodbou jednoho nejmenovaného nákupního centra a směřovala k východu, padl můj zrak na ceduli, která mě takřka přikovala k zemi. Dramatičnost vyprávění zde trochu utrpí, neboť následoval hurónský záchvat smíchu, ale předstírejme, že nám trocha napětí ještě zůstala. Jednalo se drobný stánek s ukázkami jakési logické hry s kuličkami, obklopený cedulemi s barevným nápisem „Myšlení ohrožuje hloupost“.
Nevím, jestli už je můj korektorstvím cvičený zrak natolik deformován, nebo jestli byl autor tohoto sloganu opravdu takový blb (asi od obojího trochu), ale bouchlo mě to do očí hned a strašlivě. Ten slogan byl vymyšlen tak zoufale špatně, že sám sebe popíral! Pakliže totiž napíšete, že myšlení ohrožuje hloupost, tak není jasné, co ohrožuje co. Podmět může být jako „myšlení“, tak „hloupost“. Co je tedy ohrožené? Hloupost myšlením, nebo myšlení hloupostí? Jelikož měla ta tři slova prodat logickou hru (která zjevně táhla, protože stánek byl obsypán dětmi), je nad slunce jasné, že to mělo být myšlení, kdo někoho ohrožuje, a tou ohroženou měla být hloupost. Jak jednoduché: zahrajete si hru, ta vás naučí myslet a to z vás vyžene každý náznak hlouposti.
To, k čemu vám bude dovednost získaná skládáním kuliček na podložku, ponechám bez povšimnutí. Třeba to opravdu k něčemu dobré je, byť neschopnost orientace v prostoru (i v ploše) nepovažuji zrovna za hloupost. Ale to, že slogan, který má být úderný, jednoznačný a ještě ke všemu hrát na jakousi „chytrou“ notu, obsahuje chybu, která jeho význam zcela převrací, to už je skutečně vrchol hlouposti. Blbé reklamy vidíme na každém kroku, ale takhle blbé… Nemám slov.
Ten hurónský smích už mě přešel a zůstává po něm vpravdě hořká pachuť. Jedno se totiž autorovi výše uvedeného výroku musí nechat. Je sice dost hloupý na to, aby se živil češtinou, když česky neumí (a klidně to o něm řeknu, i kdyby to byl kuličkový velmistr!), ale odhaluje velmi temnou a aktuální pravdu. Jak je vidno, myšlení je skutečně vážně ohroženo. A to hloupostí jeho a jemu podobných.
Vážení, udržujte laskavě pořádek kolem svých hrobů. Děkujeme.
Asi tak.
Ve sloganech se lidé občas dopouštějí děsivých zvěrstev. Osobně mi nejvíc vadí milčino "Troufni si na jemnost."
Ale třeba je to jako v tomhle komiksu http://41.media.tumblr.com/8492a21e0162dd32a1508a94bb4cfe28/tumblr_nykuskoHP81ra5ebio1_500.png a všechno je v pořádku. 😀
[1]: Ano, zhruba 😀
[2]: Troufni si na jemnost mi nijak extra nevadí. Je to sice debilní slogan, ale technicky vzato je správně (nebo ne?). A ten komiks je vskutku půvabný! 🙂
Eeeh,… mně třeba ten slogan přijde geniální. Jako hezká slovní hříčka, nad kterou se člověk zamyslí. A stále bude nacházet nové rozměry.
Může to poukazovat na samotnou "nesmyslnost" sloganu, či nejasnost toho, zda se za normální považuje hloupost/moudrost,…
"Zahrajete si hru, ta vás naučí myslet. Třeba pochopíte kouzlo toho sloganu."
[1]: Tehle slogan je vážně vtipný – až mi připomněl jeden taktéž se týkající 'hřbitovů':
"Vstaňte z hrobů živí mrtví, pomozte JZD (jé-zed-dé) s mrkví!" Přičemž pod to jakýsi vtipálek dopsal: "Polibte nám pr*el s mrkví, my jsme rádi, že jsme mrtví!"
Návaznost mého komentáře na tvůj článek je v tom spojení "živý mrtvý" (popř. plurál tohoto spojení s měkkými -i)… Je snad ještě pitomější, než-li "Myšlení …"
Jak někdo ksakru může být živý i mrtvý zároveň? Jste-li živí, tak dýcháte, přijímáte potravu, vylučujete atp… Když jste mrtví, těžko si dáte propečený stejk, čichnete si ke květině nebo se třeba jen pohnete.
Jakožto jedny z největších hloupostí světa mi přijdou seriály typu "Walking Death" atp… (Jediný zombie film, který beru jako ne-až-tak-debilní je "Světová válka Z" – tam totiž zombie nepotřebují maso, ale mrtvá těla jsou ovládána virem, který se chce jakýmkoli způsobem šířit)
P.S.: Doufám, že můj komentář není až tak úplně mimo mísu… 😉 😀
[4]: To je otázka, jestli je ten slogan fakt debilní, nebo geniální. Jako každá hodně špatná věc se to do té geniality překlápí – jak jen mají ty protiklady k sobě blízko 🙂 Každopádně kdyby cílem opravdu bylo člověka tou hrou "zchytřet" natolik, aby pak prohlédl onen slogan, tak pak všechna čest. Ale obávám se, že je to spíš značné přecenění tvůrce.
[5]: Nemůžu si pomoct, ale ten mrkvový slogan je fakt vrchol debility 😀 Připomnělo mi to Cimrmana a jeho hru Čechové na Řípu. Jak se urodilo hodně řepy a na plakátech to tech píšou s malým ř. A cukrovar jede jako nikdy 😀
No mně tohle přijde jako geniální, protože když se nad tím člověk zamyslí, obě možnosti výkladu jsou v podstatě správné a každá možnost si najde ty, kterých se týká. Jak hlupáky ohrožené myšlením, tak ty chytré ohrožené hloupostí 😀
[7]: Vidíš, to mě nenapadlo, že každý si tam najde to své a všichni jsou spokojeni! Půvabné řešení 🙂