Je to k nevíře, ale už přes měsíc na fakultě sestavujeme rozvrh na letní semestr. Pořád ho nemáme. A je to práce tak frustrující a iritující, že současné téma týdne (zvíře v srdci člověka) mi na ni sedí tak dobře, až to není hezké. Protože něco takového by zvládlo probudit zvíře v srdci snad každého.
Jak takové martyrium probíhá? Pro zjednodušení vám to popíšu v bodech.
1) Napíšete všem z katedry, kterou máte na starost, e-mail, že vám mají do dvou týdnů poslat rozvrh na letní semestr.
2) Do tří dnů vám odepíší dva perfekcionisté. Přesně za dva týdny odepíší zhruba tři další svědomití, ale méně puntičkářští. Polovina se vám vůbec neozve. Těch pár předmětů je zatím v pořádku.
3) Zbytku napíšete znovu.
4) Do dalších tří dnů vám s hromadou omluv přijde většina zbytku. Výsledek je zpravidla ten, že se polovina předmětů kryje s jinými předměty.
5) Píšete všem, co se jim to kryje, a těm, kteří dosud neodpověděli.
6) Ti opravdu laxní a ti, co jsou zrovna v Austrálii (což jsou právě ti, co dosud neodpověděli), vám do týdne odepíší. Ti, co se jim to kryje, taky, ale zpravidla si vyberou jako alternativní čas buď čas stejně nevhodný nebo je jim to jedno – případně se jim to kryje s těmi, co jsou v té Austrálii.
7) Všem píšete znovu a znovu a znovu, dokud nesestavíte krásný rozvrh.
8) Pošlete ho v den uzávěrky (dva týdny po tom, co jste ho chtěli mít podle původního mailu na stole) rozvrhářům.
9) Rozvrháři vám ho kompletně rozkopou, protože na váš krásný rozvrh nemají místnosti.
10) Postup opakujete, dokud někomu nerupnou nervy a není ochotný učit ráno od osmi nebo večer do osmi nebo v učebně, kam se stěží vejde vyučující s pěti knihami.
11) Oddychnete si, že je to na pár měsíců zase za vámi, dáte si meduňkový čaj a zopakujete si dechová meditační cvičení na uklidnění.
12) V rozvrhu, který vám pošlou rozvrháři na finální kontrolu, je fatální chyba, která torpéduje hned několik kurzů – a jejich vyučující nikdy jindy nemůžou.
13) Libovolná emočně velmi vypjatá reakce dle vašeho osobnostního typu.
Občas vážně mívám pocit, že administrativní práce v člověku dokáže vzbudit to nejhorší, co v něm je. Chcete objevit skryté a temné stránky své duše? Staňte se tajemnicí.
Kde to proboha studuješ? Já už mám vysokoškolské martyrium naštěstí úspěšně za sebou, prošel jsem dvě univerzity a na obou se rozvrh sestavoval elektronicky přes informační systém. Tohle zní jako historka z akademického pravěku, upřímně tě lituji.
Tajemnice to musí mít po stránce bezmoci vůči faktorům rušícím její práci bledé – a i pokud mají komplikace konkrétního viníka, těžko mu může vyčinit. Tvářit se pořád mile a přívětivě, není to přinejmenším stejně náročné jako ta administrativa samotná?
Ještě někomu to přijde na hlavu postavené? 😀 Podle všeho bych skončila v prváku.
No, pokrok nezastavíš. 😉
Tak jsem si prošel tvůj blog a odpověď si našel sám; Fakulta humanitních studií UK. Upřímně řečeno, na UK bych takový archaismus nečekal, ale ona ta fakulta je zřejmě celkově tak trochu "jiná".
To je neskutečný, já když byla na vejšce, což už je nějaký pátek, tak nám rozvrh na začátku semestru předali a bylo po starostech. Vyučující si tam vepsali, co jim vyhovuje, my byli taky spokojení…
Nám to ide všetko cez ais.
[1]: Nene, studenti mají sestavování rozvrhu nádherně jednoduché, řeč byla o TVORBĚ rozvrhu, kterou mají na starosti tajemnice a díky níž to mají právě studenti tak snadné. Proboha studium je tedy úplně v pořádku 😀
[2]: Jo, přesně! A s těmi faktory neuděláš vůbec nic, jen jim můžeš donekonečna posílat maily 😀 Každopádně při psaní mailů není třeba se tvářit mile, takže mě zrovna tohle zas tak nevyčerpává 🙂
[3]: Článek je psaný z pohledu nikoli studentky, ale tajemnice – studenti to mají krásné, a to právě díky téhle naší děsivé práci.
[4]: 😀
[6]: Článek není psaný z pohledu studentky, ale tajemnice – my taky studentům pak předáme krásný rozvrh. Ale právě díky téhle úmorné práci.
[7]: To nám taky. Ale my jakožto tajemnice to tam musíme nejdřív zadat – a tomu předchází tohle.
Ještě jednou zdůrazňuji: článek není psaný z pozice studenta, ale tajemníka katedry!
Páni, tolik komentářů k tomu, jak si studenti přihlašují nebo nepřihlašují rozvrh, když je poslední věta: "Staňte se tajemnicí." K nezaplacení. Válím se pod stolem ještě teď.
Ježíši. Jako já tušila, že sestavit rozvrh je zlo, ale netušila jsem, že je to Zlo, Zlovité Zubaté Zlo. Upřímně řečeno, já věděla, že bych paním jako jsi ty, měla donést dárek za to všechno, co pro mě během studia udělaly. Ale po přečtení tvého článku jsem odhodlaná to udělat.
(Ehm… a ty komentáře jsou… co? Oni to ti lidi četli jak konkrétně?)
[10]: Zubaté Zlo 😀 No, docela jo. A věř, nevěř, my to vlastně máme ještě docela dobré – ani za zlatý důl bych nešla dělat ty rozvrháře, co to do těch pár místností, které máme k dispozici, musí narvat! (Nemáme ještě vlastní budovu, a tak se tísníme s jinou fakultou v jednom baráku.) Za dárky budou jistě paní, jako jsem já, moc rády (většinou moc nejsme vidět, takže když si náš někdo všimne, je to fajn) 🙂 Každopádně to není vždycky tak hrozné. 🙂 A ty komentáře, to je prostě smutné.
[8]: Tak v tom případě je všechno jasné a dává to smysl. Popravdě mě ta původní varianta velice vyděsila, až jsem tu poslední větu přehlédl, doufám, že přijmeš upřímnou omluvu =)
[12]: Ano, přijímám a děkuji za ni 🙂
Chudáčku! Ale na naší univerzitě pro náš obor odvádí lidi jako ty skvělou práci! Náš rozvrh by se dal shrnout jedním slovem jako DOKONALÝ! (Tedy ten na zimní semestr alespoň takový byl… :-))
popravdě jsem zatím na střední, ale pořád tápu nad tím, jak ho sestavují u nás na škole, občas podezírám našeho zástupce, že nás prostě nemá rád, protože slovo "odpadnout" je u nás sprosté slovo a odpadá nám něco jednou za rok 😀 takže pak se divíme, že Déčko si chodí domů o několik hodin dřív 😀 no na to by se dal napsat celý článek
[14]: Tak to máte fakt dobrý! Nejspíš patříš k jedné z těch šťastných fakult, která má dost velký barák, aby se tam krásný rozvrh dal narvat. Takové štěstí my nemáme. Každopádně doufám, že ona dokonalost bude držet i nadále!
[15]: Na střední jsem se o takovéhle věci naštěstí nemusela starat. Ale taky to asi bude docela zlo…
proboha kde to studuješ? 😀 kde je tohle možné?
[17]: Ach ne, další, kdo nedočetl článek do konce. Tenhle článek s mým studiem nemá nic společného – jak je ostatně zřetelné z poslední věty článku. Je to psané z pohledu tajemnice, tedy toho, kdo rozvrh pro studenty sestavuje.
já myslel, že tajemnicí jsi ty. A že jsi byla vybrána k tomu domlouvat rozvrh i ostatním.