Lidské jazyky mají jednu úžasnou vlastnost – stejně jako živé organismy se dovedou měnit a přizpůsobovat, takže jen tak nezastarají. Ať už zrovna letí jakékoli módní nářečí (a že jich tu za posledních dvě stě let proletěla celá řada), životaschopný přirozený jazyk jeho vlivy vsákne, přizpůsobí vlastním potřebám a jde dál. Nejmocnějším nástrojem tohoto procesu jsou bezpochyby slovní výpůjčky – cizí pojmy přejaté ve své víceméně původní podobě, jakási rychlá a flexibilní omlazovací kúra jazyků. Někdy ale také trestuhodně promarněná šance. O kolik půvabu jsme přišli, když jsme si některé výpůjčky raději nepřeložili!
Asi poprvé jsem této propásnuté příležitosti zalitovala při pití čaje. Earl Grey zní, pravda, docela vznešeně. Ale uznejte: oč romantičtější by bylo, kdybychom místo něj popíjeli Hraběcí šedý. Nevím, proč takové Rulandské šedé prošlo a Hraběcí šedý ne. Možná máme raději víno než čaj. Jisté je, že když to na nějakou restaurační obsluhu (až to jednou bude zase legální) zkusíte, svého oblíbeného nápoje se nedočkáte. A to ani když to budete zkoušet pěkně didakticky v jednom lokálu víckrát.
Některé názvy zůstávají výpůjčkami z pochopitelných marketingových důvodů. Když jsem se kupříkladu dozvěděla, že slavné HBO je v překladu Domácí kasa, uznala jsem, že v marketingu pro čistou pravdu skutečně není místa. Ne vždycky by ale překlad jména způsobil regionální podnikatelský krach. Takový přeložený Netflix skrývá netušený potenciál. Vy byste se snad na Síťový biják nedívali?
Tradiční živnou půdou výpůjček je akademická mluva. Ať zabrousíte do kteréhokoli kouta univerzitního provozu, můžete si být jisti, že se co nevidět potkáte s nějakým tím signifikantním konceptem nebo jiným zástupcem početné třídy redundantních cizích slov. Jde o jakousi slovní magii, která akademikům umožňuje věnovat se něčemu, čemu nikdo jiný nerozumí; a taky o lenost překládat. Někdy by ale trocha práce usnadnila život celým generacím studentů – vezměte si třeba rondokubismus. „Koho?“ říkáte si nejspíš a já se ani trochu nedivím. On to ale vůbec není tak esoterický pojem. Kdybychom byli lehce (a opravdu jen lehce) kreativní, mohli bychom to přeložit asi jako kulatokrychlismus. Ano. Přidejte do hran kubistické architektury trochu jemných obloučků a je to. Najednou to není žádná věda.
Asi nejpozoruhodnější vztah překladů a výpůjček se nabízí u nejemocionálnější vrstvy jazyka, u vulgarismů. Sprostá slova v mateřském jazyce mají totiž tu unikátní vlastnost, že se spojují s úplně jinými oblastmi mozku než zbytek slovní zásoby. Proto mají drnčivé vulgarity zázračnou moc ulevovat od bolesti i uvolňovat nahromaděné emoce – a proto sprosté výpůjčky, s nimiž žádné emoce spojené nemáme, nemůžou fungovat ani z poloviny tak dobře. Moji bývalí kolegové měli kupříkladu v oblibě anglicismus shitstorm, sugestivní obraz bouře výkalů, která v korporátním prostředí vystihuje víc, než by bylo zdrávo. Proč ne, z hlediska významu to funguje. Ale uznejte, takové české hovnobití nese emoční potenciál s anglickou výpůjčkou nesrovnatelný.
Výpůjčky a novotvary jsou zkrátka hotovou studnicí jazykové kreativity, která jen jen čeká, až do ní ponoříme svá vědra, nebo alespoň čas od času nějaký ten hrneček. Schválně to někdy taky zkuste; během chvilky jistě dokážete přijít s hotovou mozkovou bouří. Kromě toho je to zábavné, zdarma a pokud vím, ani v tom našem Kocourkově to ještě nikdo nezakázal.
Můj děda běžně používal celou řadu germanizmů, i těch méně rozšířených. K tomu patřilo i s gustem pronášené nadávání, které zpravidla nikoho nepohoršovalo, dokud se děda nevypravil pár desítek kilometrů na jih za hranice a jako obvykle se nerozčílil, že se mu v sámošce něco nedaří najít 😀
Něco podobného se stalo bývalému kolegovi, když zařval na německý supermarket své obvyklé hlasité „Scheiße!“ 😀 Nojo, výpůjčky jsou mrchy 😀
Co se týče vulgarismy, takové fuck se docela ujalo… Ale když Topolánek mluvil o tom, že evropská ústava je bullshit, je otázka, zda věděl, o čem mluví….
Řekla bych, že to právě jenom věděl. Ono se nadává velmi snadno, když člověk o významu toho slova jenom ví 😀
Hraběcí šedý a Síťový biják nemají chybu. Úplná studnice krásných příkladů je třeba i Harry Potter. Překlad vlastních jmen je tam tak krásně vymazlený!
Ad vulgarismy: kdysi jsem četla, že oblíbená česká nadávka p*ča vznikla zkrácením z francouzského „petite chatte“, kočička, což údajně pořvávali napoleonští vojáci na české holky. Nevím, kolik je na tom pravdy, ale dost mě tato etymologická vsuvka tehdy pobavila. 🙂
Ano, u překladu Harryho Pottera věru máme být nač hrdí! Takový famfrpál mě asi nikdy nepřestane fascinovat – a podobných perel je tam nepočítaně 🙂
Vidíš, mám pocit, že nějakou podobnou historku už jsem taky někde slyšela. Zní to celkem uvěřitelně, a kdyby se u podobných etymologických výletů občas neprovalilo, že si je někdo prachsprostě vymyslel, člověk by tomu i rád uvěřil 😀
Milá Marie Veroniko,
hovnobití (ještě, že ve 3. třetině není písmeno l – vypadá to jako nemožné, ale měla jsem už 2 pacientky s obrácenou střevní peristaltikou), tak to je jiná třída! To je fakt škoda, že se to ZATÍM neujalo! Ale třeba to jednou ve světě prorazí! 🙂
Myslím, že když se sejde dost nadšenců, tak budeme mít šanci! 😀 Anebo se aspoň dostaneme do Češtiny 2.0 😀
Skvěle napsáno, podáno a hovnobití na závěr bylo skutečnou třešničkou na dortu! 😀
Děkuji! To mám velkou radost 🙂
Čeští buditelé by měli fakt radost. Já bych tedy Netflix nechala Netflixem :o)
Marie Veroniko, měj příjemný večer, Helena
To já se zas s chutí podívám na Síťový biják 😀 Děkuji a nápodobně 🙂
Jeden z mých známých vždy poctivě překládal název Rolling Stones – nikoli ovšem jako obvyklé Valící se kameny, ale jako Houpající se varlata :-).
Tak takový překlad by mě věru nenapadl a kdo ví, jestli bych v rozhovoru vůbec pochopila, o čem je řeč 😀
Znamenitá práce na přemalebné téma! To by se to klábosilo!
Ovšem na pana Šedého čajíčka opatrně – pití čaje, ba i té, je přeci zcela sprostně přejato jakbysmet. ;o)
Ten nápoj, tuším, dokázali podomácnět toliko Poláci se svou herbatou – ovšem po původu té (!) je už zase lepší nepátrat…
(Mimochodem, když jsem slovníka maně nakrmil „flixem“, vyrefluktoval po mně jemnou bobří kožešinu.)
Je to tak, kdybychom se chtěli pokoušet překládat všechny přejímky, nikde bychom neskončili a jen bychom nacházeli další a další vrstvy někdy velmi překvapivých cizích slov. A je to dobře, protože jinak bychom se dostali někam k těm slavným obrozenským čistonosoplenám 🙂
PS: U toho Netflixu je tím slovem, které hledáš, flick. To je slangově film, případně kino – a jelikož slangový film nemáme, biják se vyloženě nabízel 🙂
A tak to pak jo.
Ovšem jemná bobří kožešina!
Jemná bobří!!
Jemná!!!
Je skoro až k nevíře, že to taková věc dotáhla na samostatné slovo, že? 😀
Finové se cizím slovům vyhýbají. Ti teď určitě mají místo home office domácí kancelář. 🙂
Že mají svůj výraz pro snowboard, mě moc nepřepkvapuje. Jejich hrdost na finštinu však došla tak daleko, že prý pořádali nějakou soutěž/anketu o to, jak se bude říkat věci, kterou my v běžné řeči nazýváme „fleška“. Vyhrálo to slovo, které v doslovném překladu znamená něco jako pamětní tyčinka.
Hovnobití by občas bylo velmi výstižné slovo pro popis počasí…
To jsou tedy Finové pořádní vlastenci! Klobouk dolů, že zvládají s těmi překotnými změnami alespoň nějak držet tempo. Na rozdíl třeba od takových Norů – poměrně nedávno jsem viděla jeden norský seriál a jelikož norsky neumím ani slovo, tak mě praštil přes uši každý anglicismus v jejich řeči, a že jich tam bylo vážně hodně.
Vidíš, to je fakt! 😀 Sotva to malebné slůvko vzniklo, už se jeho význam aktualizuje, to se mi líbí 😀
Zažila jsem minulé léto dvakrát hovnobití, když uprostřed chodby vylétly exkrementy a já stála až po kotníky, no však víš …
Od té doby bych ráda vlnobití, bohužel, v našem okrese máme jen jezero Milada, ale i ono se dělí na tři regiony, takže při procházce potřebuji potvrzení.
Pěkný den a mám o čem přemýšlet 🙂
Uprostřed chodby? To tedy musel být skutečně silný zážitek… Že to slovo půjde používat i zcela doslovně mě upřímně řečeno vlastně spíš nenapadlo. Tak doufejme, že takových příležitostí mnoho nebude, a raději si budeme moct dopřát to vlnobití 🙂
Ano, dříve se ve starých domech dělal na provozovnách uprostřed chodby kanál. Kontrolovalo se potrubí od tuku, prováděla deratizace.
Nu a když se takové zařízení ucpe, je to pošmak.
Hovna se valila, omlouvám se intelektuálně založeným, ale říkat, že jsem stála v čemsi hnědém, inu, nebyla by to pravda.
A za vším hledej ženu. Nejdřívě menstruační vložky, záhy tampony.
Jsem žena praktická, tedy hovnobití jsem již zažila, co mne čeká dále :))
Ježkovy oči, tomu tedy říkám zážitek na celý život. Upřímně doufám, že tě žádný podobný už nečeká, a jsem moc ráda, že dnes už je kanalizace (snad) vyřešená o něco líp.
Čistě pro pořádek, není původ jména Earl Grey Tea odvozovaný od jistého pana Greye, který proslavil recept čaje s bergamotem? Neměl by to tedy být spíš čaj hraběte Šedého? Zní to ovšem méně malebně;-)
A safra! Je to přesně tak, sypu si na hlavu popel (anebo radši Earl Grey?) 😀
Ty máš oblíbenou šedou hraběcí a já růžovou Poezii, to vínko přece!
A nekolidujeme!
Každému dle jeho gusta 🙂
Moc dobrý nápad a bezvadně se to četlo.
Vybavilo se mi při tom, jak mě před časem pobavil nějaký článek o tom, jak který národ říká „zavináči“ v emailu – a kterak jsem si u toho říkala, že to máme počeštěné fakt pěkně 🙂
Díky 🙂 Vidíš, o zavináčích nevím prakticky nic! To je moc zajímavý tip 🙂
„Lidské jazyky mají jednu úžasnou vlastnost – stejně jako živé organismy se dovedou měnit a přizpůsobovat“ To je přesné. Jenom během pandemie lingvisté prý do teď zaznamenali už stovky nových, běžně používaných slov.
Je to tak, pandemie byla na nová slova skutečně plodná (aspoň v jedné oblasti to má pozitivní dopad). Asi nejvíc se mi líbilo, když jedna česká spisovatelka napsala, že se jí narodilo koroně 🙂
To jsem netušila, že HBO je domácí kasa 😀 to by opravdu nebylo vhodné použít. Já zrovna nedávno přemýšlela nad překlady filmů – konkrétně nad Step up, který přeložili jako Lets dance – absolutně nechápu, proč tomu nedali český název… Ale u některých názvů v češtině se zase sekli – třeba takové Freaky Friday, je Mezi námi děvčaty a já si vzpomínám, že mě na to kdysi babička nechtěla nechat koukat, protože čekala, že je to něco nevhodného 😀
Takže něco nechat v původním názvu, něco přeložit. Hraběcí šedý bych pila ráda.
A u něčeho je mi vyloženě líto, že musím používat česky – a vlastně nemusím. Nerada používám české vulgarismy anebo dokonce miluji tě mi zní divně. Takže doma říkám I love you, bullshit a tak 😀
České názvy některých filmů, to je smutná kapitola. Asi nejvíc jsem si trhala vlasy, když jsem zjistila, že moje oblíbená verze britské Jane Eyre se v češtině jmenuje Osudová láska Jany Eyerové. Lacinější už to vážně být nemohlo 😀 A takový Počátek se mi taky vůbec nelíbil, o hodně lepší by mi přišlo Vnuknutí. A Freaky Friday neznám, ale název Mezi námi děvčaty se mi docela líbí 🙂 Na rozdíl od Let’s dance. To sice neznám taky, ale zní to tak, že překladatel vyhlásil stávku 😀
Tohle je nádherný článek. Hraběcí šedý – navrhnu to příteli, že to budeme používat. Divím se, že mě to jako studentku překladatelství nikdy nenapadlo.
Můžu se zeptat, co jsi studovala ty? 🙂
Měj se krásně a piš dál takhle zajímavé články!
Děkuju! Tenhle komentář mi od studované překladatelky udělal obzvlášť velkou radost 🙂 Jen jak se objevilo tady v jiných komentářích, úplně nejsprávněji by to asi měl být spíš čaj hraběte šedého, ale to už zkrátka nemá takový zvuk 🙂
Já jsem vystudovala Fakultu humanitních studií Karlovy univerzity, kam jsem se po pár letech se znovuobjeveným nadšením vrátila na doktorát v oblasti lingvistické antropologie. Přímo k překladu jsem přišla hlavně na bakaláři (naprosto úžasné Studium humanitní vzdělanosti!), kde jsme měli jednu velkou povinnou zkoušku z praktického překládání a při té příležitosti i pár vynikajících seminářů. Na magistru ze sémiotiky už paradoxně překlad ani lingvistiku nikdo moc neřešil a přístup k jazyku tam byl spíš teoretický (analytická filosofie, br). Ta bakalářská překladatelská zkušenost mě ale stačila poznamenat natolik, že z toho vznikají Síťové bijáky i o řadu let později 🙂
Lingvistická antropologie? Nevěděla jsem, že se něco tak sympatického dá na Karlovce studovat! 🙂
(Jinak v překladatelství právě ne vždycky jde o přesnost, důležitá je i ta kreativita, což mě právě strašně baví a fascinuje. Ale na to jsou rozdílné pohledy a byly o tom napsané rozdílné vědecké teorie. 😀 Nicméně to asi všechno víš. )
Těším se na podobná jazyková okénka!
Přímo lingvistickou antropologii jako obor tu nemáme, ale je tu obor Obecná antropologie a tam má jazyk taky svoje místo 🙂
Ano, kreativita překladatelů musí být občas úplně neuvěřitelná! My jsme překládali hlavně odborné texty, ale když jsme zkoušeli i na některých těch seminářích beletrii, tak to byla teda síla 🙂 Klobouk dolů před všemi překladateli beletrie, neřku-li poezie. Ne nadarmo se říká, že překladatelé patří k těm nejchytřejším lidem 🙂