Začínám psát nový článek a chvějí se mi ruce. Po čtyři a půl roku jsem byla zvyklá na poněkud infantilní design blogu.cz a strohé prostředí WordPressu mě naplňuje lehkou nervozitou. Už nejsem součástí celé bandy lidí, z nichž každý nadává na reklamy a nefungující komponenty, má názor na Autorský klub a rád si kopne do neschopných adminů. Stojím na vlastních nohou. Barevný a přeplácaný design plný třpytek a hejblátek tady nemá místo, stejně jako deníčkové třeštění v náctiletém duchu. Vlastní web je vážná věc.
Původně jsem myslela, že prvním článkem na nové adrese bude nějaký souhrn vtipných historek, které stěhování blogu doprovázely. Inu, nestalo se; s jedinou výjimkou všechno proběhlo hladce. Myslím, že Veruce se svým manželem se stali největšími hrdiny komunity blog.cz, neboť s neobyčejnou rychlostí a ochotou zařizovali přesun celých blogů včetně komentářů, za což jim patří i má nehynoucí vděčnost. Rovněž jsem nesmírně zavázána svému milovanému manželovi, který vytvořil prakticky všechno, co před sebou vidíte, a vykompenzoval tak moji (dosti značnou) grafickou neschopnost.
Co všechno se změnilo? V první řadě analytikům na Bloggeru vypadnou nad tím nenadálým přílivem nových blogů oči z důlků. Taky nejspíš bude ještě nějaký čas trvat, než opadne vlna komentářů ve stylu „článek pěkný, ale prosím tě, jak se ti povedlo udělat támhletu věc v menu?“. Rovněž množství záložek v našich internetových prohlížečích bude klesat na původní hodnoty ještě pořádně dlouho, to než si zvykneme na nové adresy svých oblíbenců. Věřím, že se neztratíme a zachováme si věrnost stejně, jako když jsme virtuálně defenestrovali dnes už bývalé administrátory.
Blog.cz skončil a já vás tímto vítám na svém novém, dospělém, úplně vlastním blogu. Uložte si ho, zapamatujte, lajkněte, okomentujte – jak je vám libo. Věřím, že sem budete chodit stejně rádi, jako jste chodili na ten předchozí. Anebo lépe: ještě raději.
Na první pohled se nic nezměnilo. Na ten druhý vidím méně modré a také celistvé pozadí – to jsem si pravda musela porovnat s původními stránkami, abych dokázala jednoznačně popsat rozdíl. A už mám i třetí rozdíl. Třeba jich časem najdu deset, tedy ne že by na tom záleželo. Bez tvých článků by to nebylo žádné pondělí 🙂
Rozdílů je nakonec docela habaděj, myslím, že když tomu chvíli dáš, deset jich určitě najdeš 🙂 Ale celkové působení mělo zůstat podobné a to se povedlo.
Vidíš, to, že by moje články mohly zpříjemňovat den s tak zkaženou pověstí, jako je pondělí, to mě vlastně nikdy nenapadlo 🙂 Píšu je v pondělí hlavně proto, že jsem na začátku týdne prostě nejproduktivnější 😀
Mlha přede mnou, mlha za mnou… Prošel jsem ze starého blogu do říše za zrcadlem a koukám, že křeslo mě zase předběhlo, i když jsem spěchal. Tak se těším na všechny nové články a věřím, že nebudeme blogspotové analytiky šetřit :-).
To víš, křeslo dokáže být pořádně rychlé – když na to má čtyři nohy, to se to pak utíká! 😀 A můžeme si rozdělit práci: ty ber blogspotové analytiky, já si vezmu ty wordpressové 😉
Verunko, já se tu cítím s tebou skvěle .
Ať se daří, těším se na další báječné chvilky v křesle.
To jsem moc ráda! 🙂 (A manžela to taky velmi těší.) Moc děkuji a doufám, že těch společných chvilek bude co nejvíc 🙂
Manžel dostal do vínku hexadecimální a ty humanitní talent! Dítě bude jazykově vybavený android.
To je tedy pořádně děsivá představa! 😀
Tak at jede nový blog lépe než na blog. cz… Je pěkné, že šlo vše přehodit a že se našel někdo, kdo to uměl..
Děkuji 🙂 Myslím, že po technické stránce pojede lépe zhruba tisíckrát a zbývá jen zajistit, aby jel podobně i po těch ostatních 😀
Já také emigrovala na blogspot… Zatím se rozkoukávám ale doufám že to půjde 🙂
Ano, taky jsem ve fázi intenzivního rozkoukávání a mám pocit, že blogem zatím příliš nevládnu. Ale věřím, že se to poddá a brzy se zabydlíme na nových blozích tak, jako jsme byli zabydlení na těch starých 🙂
Ja byla na blog.cz 12 let… Hrozně mě to vzalo, když ohlásili konec. Je mi z toho dost smutno. Založila jsem si blogspot a budu už asi jen psát o knihách.
Jinak přeji hodně štěstí s novým blogem, snad si rychle zvykneme.
Ronnieandbook.blogspot.cz
12 let! To už je tedy pořádný kus života. Blog.cz sice dělal v poslední době všechno pro to, aby se naše sympatie či nostalgie proměnily v naštvání, ale trumfnout takovou dobu, to snad ani nemohl. Děkuji za přání a přeji hodně radosti z blogování na nové adrese 🙂
Se všichni máte, že jste se stěhovali až když už dali dohromady tu možnost kompletního přesunu, já to ještě přesouvala ručně bez komentářů 😀 Ale tak aspoň jsem to protřídila.
A je fakt, že škoda, že už nebudem moct nadávat na adminy, ale zase té pohodě, jak všechno funguje a případné výpadky se řeší okamžitě, se nadávání vyrovnat nemůže 😀
Nejsem si jistá, jak dlouho vlastně Veruce migraci z blog.cz nabízela, ale minimálně v poslední době byla tahle možnost už natolik profláklá, že o ní snad musel slyšet každý aktivnější bloger 🙂 A určitě souhlasím: nadávání má sice své romantické kouzlo, ale fungující blog je fungující blog 😀
Hezky sepsané. Popravdě, jak jsem udělala tu věc v menu, kolikrát nevím ani já sama 😀 WordPress jsem zkoušela jako první a bylo to na mě nějak moc složité, takže nakonec vyhrál blogspot. Ať se ti daří s novým webem 🙂
Děkuji 🙂 Co se týče mých věcí v menu, raději setrvám v zarytém mlčení, protože i na mě je WordPress moc složitý a nemít na to toho správného člověka, určitě bych taky šla na blogspot 🙂
Nuž, vinšuji ti, ať je ti na slovním tlaku lehce jako pírku v křesle a ať se neztratíš ve všemožných záhybech mnohačetných těles, vymožeností, dokonalostí, vizuálních orgasmů a očasných aneurysmatických ruptur!
Carpe blogum!
Děkuji 🙂 Ruptur bude, aspoň doufám, na všech stranách snad co nejméně 😀
Závidím ten hladký přesun. Já se do toho pustila sama, o komentáře jsem přišla a s fotkami čekám, co to udělá 🙁 A mrzí mě, že jsem ten kontakt neměla ani ne tak kvůli sobě, jako blogu někoho jiného, který jsem přesouvala… Ale co, necháme to zítra padnout a nebudu se vracet ani k těm 5,5rokům. Ale budeme se vracet k těm blogerům, které máme rádi .-) Krásný den
To máš tedy pořádnou odvahu! 🙂 Kdybych si měla blog udělat kompletně sama, dalo by mi to ohromně zabrat a výsledek by nebyl ani z poloviny takový, jaký bych chtěla. Díky za milý komentář a krásný den i tobě 🙂
Gratuluju k úspěšnému přestěhování! A smekám před vámi všemi, kdo jste to dělali až potom, co blog.cz oznámil, že končí. Já bych asi byla vystresovaná až na půdu, že to nestihnu a kdesi cosi. Naštěstí jsem si celou anabázi odbyla už v květnu, můj šestý smysl totiž nějak vytušil, že konec blog.cz se blíží.
Jinak musím pochválit manželovi grafiku, koukám se v mobilu a obdivuju, co vše se podařilo nastavit. U sebe jsem spokojená s verzí pro počítač, ale ta pro mobil pořád nevypadá, jak bych chtěla…
Každopádně ať se novému blogu daří!