To, čemu věří druzí, mě zpravidla nechává chladnou. Věřte, čemu chcete – pokud to z vás dělá lepšího člověka, pomáhá vám to v životě nebo vám to dává dokonalý smysl, neřeknu ani popel. Pravda, u reptiliánů, otevírání třetích očí a komunikace s anděly mi možná trochu cukne v oku, ale konec konců proč ne. Když se nicméně vaše víra stane všudypřítomnou výmluvou na všechno a začne mít podobu „já jsem to a to, a tak dělám tohle, i když vím, že je to špatně“, přichystejte si nějaký pěkný koberec. Ať vám tou dírou ve stropě, co po mně zbude, neprší do obýváku.
Nejčastěji se s podobnými výstřelky setkávám u víry ve znamení zvěrokruhu. Kupříkladu onehdy: snažila jsem se přesvědčit neobyčejně milou, obětavou, laskavou a empatickou kolegyni, aby se v jednom konkrétním případě postavila sama za sebe a šla si za svým. Nedovedete si představit, jak nesmírně obtížné to bylo. Nejdřív mi to nevadilo, taky mi leccos trvá déle a u věcí, které jsou zazděné dávnými emocemi, je to úplně normální. Když ale zaznělo „nojo, my berani občas prostě sklopíme hlavu a couvneme“, tak jsem nevěděla, jestli se mám naštvat, nebo převléct do černé.
Nejsem asertivní a mám někdy problém stát si za svým, i když jsem v právu. Právě proto jsem se snažila pro svou kolegyni udělat to, co jsem odkoukala od jiných: přesvědčit ji, že je to v pořádku, svět se nezboří a lidi ji nerozsápou. I když jsem se v tom za poslední roky zlepšila, stále mě to stojí nemalé přemáhání, které ale podstupuji, protože vím, že to stojí za to. Na rozdíl od postupu č. 2, v němž neudělám nic a jenom si řeknu, že „jsem lev, a tak jsem plachá, přecitlivělá introvertka, která se vyhýbá konfliktům a bojí se ozvat“ (skoro jako by nám tady něco nesedělo, že?). Tím se vůbec nic nevyřeší, akorát se mě bude zubařka na příští prohlídce ptát, od čeho mám ty zupy tak ošoupané.
Někdy je zkrátka v zájmu všech zúčastněných lepší přestat se odvolávat na to, co o mně říká kamení ve vesmíru, barva aury a kdovíco ještě a začít jednat. Vnitřního růstu nikdo nedosáhneme výmluvami, byť by byly zdůvodněné všemi svatými. Posunout nás mohou pouze činy. Jen těmi se staneme silnějšími, zralejšími a spokojenějšími – ať už o nás vesmírné kamení říká cokoli.
Když si hledáme výmluvy, je už jedno, zda si bereme do úst esoterika nebo něco banalniho, třeba že nemáme čas nebo musíme něco, zařídit dřív… Ale je řada že ta esoterika tomu jaksi dodá "smak"
Dle svého znamení mám být nesmírně empatické, náladové stvoření s velmi vyvinutým citem pro mezilidské vztahy. Jen netuším, na co z toho se vymlouvat dřív 😀
Jsem paličatá býčice. Věřím tomu, že rohatý znamení jsou paličatý…:)
Co teď s tím…?
[3]: No co, uříznout ty rohy, ne? To snad dá rozum, ne?! 😉
[4]: Myslíš, že to pomůže…?
[5]: Ne. Ale nebudeš se mít na co vymlouvat! 😉 😛
Jako ryba – neplavec jsem v tomto směru nejistý a plný protikladů :-).
Každý den přistane na planetě tuna prachu z vesmíru. Nemluvě o tom, že všechny atomy tvého těla jsou z vybuchlé hvězdy. A dokonce atomy pravé ruky jsou nejspíš z jiné hvězdy než ty z pravé! Předjímám, že po přečtení tohoto článku tě místo zlatky bude tvůj další nápadník nazývat HVĚZDO! 🙂
Já osobně věřím, že člověk v nějakém znamení je takový a makový, ale naprosto nesnáším takovéto schovávání za to. "Neudělám nic, protože jsem beran"?? To je přeci na hlavu padlé…
No, v tomto se shodneme písmenko od písmenka, já už mám naspořeno na celé porcelánové patro, bohužel jsem impulzivní a při takových nesmyslech bouchnu jako ucpaný kamna, takže je pak ta karma fakt zdarma 🙂
A spěchám, mám schůzku na odbornici v tarotu !
[1]: Právě. Nebylo to poprvé, co jsem podobnou věc slyšela – odvolat se na vyšší pravdu a tím ospravedlnit vlastní nečinnost nebo neschopnost. Na jednu stranu je to až vtipné, na druhou opravdu hodně smutné.
[2]: 😀 To je skutečně tvrdá konkurence!
[3]: [4]: [5]: [6]: Tak tahle debata mě skutečně rozesmála 😀 pointu článku ilustruje vpravdě dokonale!
[7]: To je argument, který musí dát na frak prostě každému 😀
[8]: Takhle to bohužel milovníci teorií o hvězdném kamení většinou nemyslí 😀 Jinak by snad i měli šanci mě přesvědčit.
[9]: Já v to věřit tak nějak ani nemůžu. Jednak to výrazně nesedí přímo na mě a jednak mám ve svém okolí tolik dalších vymykajících se lidí, že už se to na žádnou výjimku, co potvrzuje pravidlo, nedá uhrát. Moji rodiče jsou oba berani a jsou tak rozdílní, jak to jen jde. Lvů znám tolik, že by mi na ně možná nestačily ani obě ruce, a společný jmenovatel veškerý žádný. Mohla bych pokračovat. V mém okolí to zkrátka nefunguje, a to tak, že hodně.
[10]: Taky bych chtěla jednoho dne dosáhnout úrovně, že když vnitřně bouchnu, projeví se to nějak i navenek! Na porcelánové patro jsem ovšem ještě spořit nezačala, tak to abych už pomalu začala 😀
Ona v nějakou definici berana taky vůbec věřit nemusí, třeba už chce mít jenom pokoj a neví, že svoji nečinnost nebo neschopnost nějak ospravedlňovat vůbec nemusí 😉
[12]: Chápu, co mi chceš sdělit 🙂 V tomhle případě to ale bylo opravdu tak, že tu věc chtěla udělat, akorát se jí bála a pořád dokola odkládala. A v horoskopy věří asi nejvíc ze všech lidí, co znám, a to i se všemi těmi pojmy okolo jako ascendenty a ani nevím čím vším ještě 🙂
A co teprve když vezmeš ty kameny z vesmíru a začneš jednat, Thanos by mohl vyprávět.
Ale nevim, v takových případech já spíš couvám, protože nemám absolutně trpělivost ty bláboly poslouchat, nakonec by z toho byla jen agresivní hádka, já nejsem s takovýma naivama trpělivá.
[9]: Když vezmeš popis člověka v libovolném znamení a přiřadíš ho pod jiné libovolné znamení, nakonec bude ta charakteristika skoro stejná – protože kupodivu je vždycky tak obecná, že se do ní vecpe úplně kdokoli, jen jinými slovy.
[14]: [15]: Trpělivost taky není zrovna jednou z mých ctností, ale do hádanic se v takových momentech spíš nepouštím. Jednak proto, že opravdu nemám ráda konflikty, jednak proto, že to je většinou zbytečné. Ale jinak s tebou zcela souhlasím – můj oblíbený je ten experiment, jak profesor dal na přednášce každému studentovi text s charakteristiku jeho znamení. Všichni studenti byli u vytržení, jak je mohl tak přesně vystihnout. Samozřejmě se pak ukázalo, že jim dal všem úplně to samé 😀
[13]: Dobrá, dobrá, to ze mě asi mluvila ryba 🙂
Což o to, vezmi znamení a k tomu ještě pořadí dětí v rodině a máš tolik kombinací!
Přála bych ti vidět soužití Raka a Vodnářky a oba první z dětí: manžel nejstarší ze tří kluků a já nejstarší ze 6 dětí a to 1 sestra a 4 bráchové, to je masakr!
Buď v pohodě
Jiřina z N.
[18]: Ano, pozice v rodině člověka určitě dost ovlivní. A podobných určujících faktorů je strašně moc. Popisované soužití si moc dobře představit nedovedu, ale věřím, že to muselo stát za to 🙂
[17]: 😀 Tak na to už vážně nemám žádný argument!
Přesně :)! Jedna moje kamarádka pokládá neznámým lidem mezi prvními otázku co je za znamení a následně to vyhodnocuje a porovnává se svým znamením. Podle mě to má zanedbatelný význam.
[21]: To je tedy už docela síla. Jakože sebepoznání oukej, ale posuzovat podle toho lidi ještě předtím, než jim dám šanci se projevit? To už mi připadá přece jenom trochu za hranou.
Bože a já věřila, že jsem tak šílená proto, že jsem Střelec! 😀 ach jo, taky tyhle věci nesnáším. "Ne, Sáro, ty nejsi Ryba, ty jsi prostě jenom zabržděná…" řečeno mírně.
Ale paradoxně se s tím zase tolik nesetkávám, že by mi někdo řekl, že to a to, protože je takové kamení. Mám kliku a tebe upřímně lituji.
[23]: Vlastně se ani nedivím, že se s tím zas tak moc nesetkáváš – já jsem se taky nesetkávala, dokud jsem studovala. To člověk tak nějak docela snadno a přirozeně odvykne myšlence, že tomu skutečně někdo věří – a pak se nestačí divit 😀 Každopádně hláška s rybou mě opravdu pobavila 😀
A já tyhle věci nezatracuji… Například jsem dala přečíst charakteristiku jednoho znamení jednomu člověku a jemu se o dost zlepšila nálada. (Našel tam o sobě totiž i pozitiva). Nemyslím vymlouvat se na znamení za všech okolností, být pohodlný, ale pracovat na chybách (i třeba když jsou posvěcené znamením). Doufám, že zuby vydržely, když toto čteš .-) 🙂
[25]: Zuby určitě vydržely 🙂 Však jak píšu v úvodu, pokud to člověku nějak pomáhá (například na sobě pracovat), tak mu to v žádném případě neberu a naopak jsem ráda, že něco takového pro sebe našel 🙂
Dodnes nechápu, jak někdo může s upřímnou vážností číst a VĚŘIT horoskopům.
To je prostě…?!
Nechápu. Ale asi mají pak jednoduchý život teda. Nevím 😀
[27]: Ono jak jsem zjistila, tak jsou horoskopy a horoskopy. A takové ty sofistikované (tedy ne ty na Novinkách) jsou výrazně chytřejší než ty hloupé, které si člověk může vycucat z prstu sám doma. Každopádně život to nezjednodušuje – nebo alespoň v rozsahu, který jsem vypozorovala.