Na světě jsou věci, které s jinými věcmi tak nějak osudově a z podstaty nejdou dohromady. Nemyslím tím nic prudce metafyzického. Momentálně tím míním zejména to, že v takovémhle vedru opravdu, ale opravdu nejde psát.
Obdivuji každého blogera, jehož blogovací studnice ani přes léto nevyschne. Takový bloger je obdařen vůlí vpravdě ocelovou a věřím tomu, že hravě zažehná i každou krizi životní, manželskou či středního věku, protože když zvládnul tuhle, zvládne každou. Jak to dělají? Nechápu to. Jediné myšlenky, které při mně teď zůstávají, jsou „je mi vedro“ a „chce se mi spát“.
Vždycky si proto už po několika dnech od posledního článku začínám říkat, že bych honem měla napsat něco dalšího. V tu chvíli na mě ovšem záhadně padne únava, asi taková, jakou patrně trpí při nekončícím valení svého balvanu Sisyfos. Chvíli opoceně funím do monitoru, pak usoudím, že čas mě ještě netlačí a odložím to na další den. Další den se ale jako na potvoru špatně vyspím nebo najím nebo mě bolí tuhle a píchá tamhle a seznám, že zrovna dneska to nejde. Třetí den zasednu a v ten moment byste mi mohli v hlavě rozeznít gong a ozývalo by se to tam ještě dobrou půlhodinu – veškerá inspirace se záhadně vytratila. Patrně odjela na dovolenou.
Zdá se mi zkrátka, že horké počasí vysušuje rovným dílem krajinu zemědělskou a krajinu mozkovou, tu moji tedy rozhodně. Z pramenů inspirace se postupně stávají pramínky a čůrky, které se dále tenčí v přímé úměře se stoupající tendencí teploměru, až se začátkem prázdnin vyschnou úplně a zanechají jen utkvělý slogan „vedro“. Děje se mi to každý rok a letošek není žádnou výjimkou, ale jedním z nejzářnějších příkladů. Co s tím? Proti počasí jsme malí páni. Snad jedině posbírat úplně veškerou vůli a zkrátka to překonat. A jestli se mi to podaří, tak se těšte, krize životní, manželské i středního věku! Na mě si jen tak nepřijdete.
Ale potom když přijdou ty přívalové deště! 🙂
Náhodou, i s takovým základním myšlenkovým materiálem, o kterém píšeš, se dá dát dohromady poetický příspěvek. Třeba haiku:
Takové vedro!
Bohové inspirace,
jak mně se chce spát!!! 🙂
Jak je to vedro, nechce se mi vůbec nic! Kdyby jen to psaní… 🙁 😀
Prázdno v hlavě mám taky, ale abych se přiznala, ze všech věcí, které bych měla, je to psaní druhé nejpřitažlivější. To první je praní a věšení.
Jak já miluju vedra a praní 🙂
[1]: 😀 No to je ale dokonalé haiku!
[2]: Přesně tak. A zrovna na teď se toho nahromadilo tolik – mám pocit, že se vůbec nezastavím, a přitom se mi nic nechce a únava se jenom stupňuje.
[3]: Praní, to je netypická letní zábava 🙂 Na to mi přeci jen ještě nějaká kapacita zbývá, tak se tím můžu utěšovat 🙂
Já ti úplně rozumím, člověk je mrzutý a unavený jen z toho, jak se potí na každém kroku. Taky mám teď nějakou "vedrovou" krizi, a nic se mi nechce :/.
[4]: Že ženská stárne poznáš bezpečně podle toho, že při horkých dnech nepočítá, kolik hodin může strávit na plovárně, ale kolik praček prádla stihne za den usušit…
[5]: Tak jsem aspoň o něco klidnější, že to nepostihlo jenom mě. Kdyby aspoň občas zapršelo!
[6]: Na tom něco je. A v tom případě jsem pořád velmi mladá 🙂
Některá zvířata v době největších veder hibernuji….skoro se někdy je napodobit…
Přiznávám se, že mne vedro nutí používat lehká, takřka promiskuitní témata. Žádné úvahy, žádná těžká témata. Už asi čtyři týdny jsem nenapsala článek na TT, protože nevypotím žádný článek na povel, je to komické, je to tak.
No a když vypotím už článek, tak mi ho napadnou hackeři a za noc mi přijde 1415 komentářů ve formě porna a ruské azbuky.
Těším se na ochlazení a poprvé v životě jsem uvažovala, že změním svůj satelit, Blog.cz se začíná jevit jako veliký a zastaralý moloch, který si neví rady, jak naložit s idioty. / a to jsem ta, která se za něj bije jako lev /
[8]: To by se ovšem hodilo! Jakož i v některých zimních obdobích… a občas i jindy… vlastně je asi dobře, že to neumíme – jinak bychom snad všichni prospali celý svůj život 🙂
[9]: Viď? Přesně! Taky mám pocit, že moje maximum je teď článek typu "co se mi stalo tento týden" 😀
Co se spamerů týče, tak tedy skutečně upřímnou soustrast! Zatím s nimi nemám téměř žádnou zkušenost (doufám, že to tak ještě dlouho bude), takže mi satelit vyhovuje, ale chápu, že vypořádávat se s 1415 takovými komentáře už člověku dodá chuti taky si do blog.cz zaslouženě kopnout.