Jedná věc mě zaráží: prakticky vždycky, když v našem českém kontextu někdo napíše článek či se jinak veřejně (ovšem pozitivně) vyjádří o ekologických tématech, dojde na peníze. Šetřit vodou a proudem se vyplatí, na peněženkách to poznáte. Nenakupujte impulzivně, dbejte na kvalitu a ušetříte. Dejte si na střechu solární panel, vyplatí se to. Nepřekvapilo by mě už ani „buďte vegetarián, ušetříte za maso“.
Je to smutné. Copak opravdu nejsme schopni uvědomit si, že otravujeme svoje vlastní životní prostředí, aniž bychom mysleli na peníze? Nezáleží nám na přírodě ani tolik jako na penězích? Nedochází nám, že je to naše planeta a když si ji zničíme, tak nemáme kde žít? Potřebujeme z toho všeho hlavně něco vytřískat?
Úroveň ekologické debaty u nás se mi zdá být přesně taková: dokud mi z toho něco nekápne, vlezte mi na záda. Myslím, že je to velká škoda, protože příroda je hodnota sama o sobě, hodnota taková, že vedle ní všechny peníze světa blednou. A my, ať se nám to líbí, nebo ne, jsme její součástí. Jestliže si ji zničíme, zničíme i sebe. Je to jedna z nejcennějších věcí, jaké máme – a debata o ekologických tématech by měla podle toho vypadat a tímto způsobem daná témata nastolovat. Pakliže přistoupí na hru „přírodu až za peníze“, sama sebe tím diskredituje. Je samozřejmě prima, když šetřením přírody ušetřím i peníze, ale přednost by měla mít (vyjma extrémních případů) příroda. Ne proto, že na tom něco trhnu. Prostě proto, že je.
Obávám se, že dokud nebudeme uvažovat takhle, zůstaneme oním pověstným vředem na tváři naší planety. A ještě víc se obávám, že dokud tak nezačne vypadat i naše veřejná debata o ekologii, uvažovat tak snad ani nezačneme.
Máš hodně dobrý názor…
Co vězí za tím, že jsou Češi poměrně úspěšní v recyklaci?
peníze jsou vyjádřením hodnoty
pokud budeme rychle kácet deštné pralesy, prudce začne stoupat cena dřeva
není žádné "nemyslíte na přírodu, myslíme jen na peníze"
Hodnota (jakákoliv – i přírody, coby vzácných statků) se dá vyjádřit i v penezích
dále viz učebnice ekonomie pro střední školy
pa lásko
Osobně se častěji setkávám s jiným (avšak o nic lepším) stylem uvažování – sepíšeme si normu a v souladu s ní budeme v a a b maximálně ekologičtí, i když to kvůli c-z zatíží planetu více než předchozí stav.
Nicméně, pravda, pěkně vydělat se na tom nezřídka nechá také.
Asi budu znít hrozně, ale jsem ráda za to, že aspoň nějak ty lidi jde donutit chovat se ekologicky. Lepší než vůbec. Samozřejmě kdyby to bylo tak, jak píšeš ty, tak by byl svět nádherný. Jenže bohužel…
Ale jinak mě teda taky štve chování některých lidí… Jsem z vesnice, odpad třídíme a do kontejneru to házíme tak co měsíc, protože nejbližší místo, kam třeba s plasty, máme asi kilometr od baráku. No a pak existují lidé jako přítelova máma, kteří bydli ve velkém městě, žluté popelnice mají před vchodem, ale "nemají čas to třídit, protože jsou to pracující lidé a mají plno lepších věcí na práci". Nebo tak nějak…
Kdybys věděla, kolik vody spotřebujeme během jedný směny, to je hrozný… Na rozmražení, na schlazení…prostě teče voda teče….imrvére. A já mám pořád nutkání ten kohoutek otočit! (A ne proto, že bych chtěla ušetřit zaměstnanci peníze 😀 )
[6]:* zaměstnavateli. Už mi asi fakt klesá IQ 😀
[1]: Och, díky 🙂
[2]: Tím si nejsem úplně jistá, ale myslím, že je to jeden z důvodů, proč nad lidstvem ještě není úplně třeba lámat hůl 😀
[3]: Ach, drahoušku, děkuji za půvabně urážlivý komentář! Myslím, že jsi pointu článku nepochopil: i hodnotu člověka můžeme vyjádřit v penězích, ale činí tak jenom otrokáři a kuplíři. Pakliže souhlasíme, že vyjadřovat hodnotu člověka v penězích, protože je přeci jen něco víc než číslo na účtu, je neetické, není důvodu, proč bychom stejnou morálku neměli vztáhnout i na přírodu. Pakliže se někdo v životě řídí jen tím, že všechno přepočítává na peníze… pak mi nezbývá než zaplakat.
[4]: Jo, tak to je snad ještě o něco lepší… ale hlavně že se splnila norma a všichni jsou spokojení, že 😀
[5]: Já jsem samozřejmě taky ráda, že jsou lidi alespoň nějak ekologičtí, rozhodně je to lepší než nic (například než ta písnička o pracujícím člověku… když se nechce, je to zkrátka fakt horší, než když se nemůže). Ale stejně mi to nedá a sním o ještě lepším světě 🙂
[6]: Radši to nevím 😀 A tvému nutkání velmi, velmi rozumím!
Jsou samozřejmě lidé, kterým se v hlavě místo neuronů přesypávají korunky a eura. Ale neviděl bych to jako úplně ztracené, myslím, že pořád ještě existuje dost lidí, kteří aspoň některé věci dělají prostě proto, že jim to tak připadá správné :-).
[9]: Děkuji, trocha takového optimismu je mi třeba 🙂 Víc takových lidí!
[8]: Jako někdo, kdo studuje ekologii, ti musím s lítostí oznámit, že vyjadřování přírodní hodnoty v penězích je naprosto normální a neměla by ses tedy do Matthiase takhle pouštět, jelikož má pravdu.
Za druhé je stále vtipné/pobuřující, že pravděpodobně nikdo kolem nebyl na střední seznámen s pojmem ekologie (nebo tomu nedal ani minutku googlení). Ale hej, chápu to. Všude se to používá, tak nebudeme dbát na to, o čem skutečně ekologie je, a budeme ji zaměňovat s ochranou životního prostředí. Prostě se to tak používá.
Problémem dnešního světa je, že někteří lidé by se i chovali šetrně ke svému prostředí, ale tato tužba je často v rozporu k jejich vlastnímu přežití. Potřebují peníze na svůj život (nebo komfort) a ekologie, chcete-li, nebývá vždy ekonomicky výhodnou.
Ale jinak poměrně souhlasím. Otázka ochrany prostředí, a hlavně globálního "oteplování", by měla být více řešená. Lidmi, kteří tomu rozumí a kterým na záda nebudou dýchat hodnostáři, zpochybňující samotnou existenci takových problémů.
A dokončíme to naprosto úžasným citátem Václava Klause: "Ekologie není věda. S vědou nemá nic společného. Je to ideologie." který podle všeho získal cenu za nejpitomější výrok z oblasti životního prostředí a ochrany přírody 😀
Lidé (a nejenom lidé) jsou různí, co odpuzuje jednoho, přitahuje druhého, třetí by to snesl a čtvrtému to je jedno. Nedá se to objektivizovat, jeden si uvědomuje svojí bezvýznamnost v porovnáním s planetou, vesmírem… s tou čistou krásou, a někdo žije stylem "po nás potopa" – a neodradíš je, protože většinou jim to je jedno – "hlavně že se mám já dobře, co mi je do planety, do budoucnosti, do života"… můžeš si jen zachovávat naději, že jednou (ale opravdu za strašnou spoustu let) bude těch uvědomělých víc než sobců… a že třeba nebude pro budoucí generace pozdě s tím něco dělat, a zatím přispívat vlastní troškou 🙂
Jde o to, že většina lidí (zvlášť Češi) jsou těžce anti-eko. Buď vyloženě hejtujou cokoliv, co zavání ochranou ŽP, nebo (v tom lepším případě) to prostě ignorují. Nás "zelených" je menšina. Třeba můj děda si na zahradě pálil petky a opékal nad tím občas špekáčky. A ač jsem se mu snažila vysvětlit, že to, co dělá je škodlivé jak pro přírodu i všechny ostatní lidi, tak pro něj, nechal toho až v momentě, kdy jsem mu předhodila odborný článek o toxicitě dioxinů a ftalátů na lidský organismus.
Co tím chci říct: dokud z toho lidi nebudou profitovat /nebo se jim něco zlého nestane/, sami od sebe se o přírodu starat nebudou. Je to smutné. Ale problém je, že lidi mají antropologicky danou určitou neschopnost přemýšlet v delším časovém rámci, radši se soustředí sami na sebe teď – a environmentální dopady jsou dlouhodobé. Takže – jak už tu někdo psal – můžeme být rádi, že se k šetrnějšímu životnímu způsobu dají přesvědčit alespoň nějakou cestou, byť zatím zcela nedostatečnou. Mým tajným přáním je, aby česká společnost jednou přemýšlela podobně jako lidi ve Skandinávii.
Tohle mě celkem vytáčí při debatě o třídění. "Copak mi platí za hrabání v odpadcích?" "Co z toho jako budu mít?" a podobně. Nejen, že me zaráží, jak mnozí dosud nepochopili, že třídit se dá PŘED vyhozením věci do koše, nebo že nemusí mít dvacet košů (my máme normální, ve špajzu bedýnku na plast a sklo a na chodbě pod skříní na papír a místo to nezabírá), a jak jim nestačí, že z toho bude čistší prostředí. Za předpokladu, že funguje třídění i po odvozu, ale to už moc v rukách běžných občanů neni.
[5]: Jo to taky. Hodit to do jedné nádoby ušetří tak moc času než hodit to do nádoby vedle:-D
[11]: Sice vím, co slovo ekologie znamená (či spíš co původně znamenalo), ale ve významu ochrana životního prostředí se používá už tak běžně, že ho tak používám taky. Ovšem nutno poznamenat, že na střední škole nás to učili, takže vina nepadá na jejich hlavu 🙂 Vyjádření hodnoty přírody v penězích… já nevím, prostě s tím mám problém. To, že je to normální, se mi právě nezdá dobře. Připadá mi, že se tím příroda shazuje na úroveň nějakého zboží. To ale přece vůbec není srovnatelné. Ano, když je ochrana přírody v rozporu s přežitím, tak je to jasné (to jsem mínila těmi extrémními případy), přežití má prim. Ale obávám se, že většinou tomu tak není. A co se Klause týče, tak to je doufejme jenom taková nevysvětlitelná hříčka přírody, která díky přírodnímu výběru brzy vymizí 😀
[12]: Uchovat si tuhle naději je právě hodně těžké. Ale myslím, že docela hodně lidí, kdyby mělo dostatek kvalitních informací, by se dalo o spoustě věcí přesvědčit. Nikdo snad přece nechce, aby jeho děti vyrůstaly v nějakém postapokalyptickém světě…
[13]: Opekání špekáčků nad petkami, to je tedy hodně silná káva! Tak alespoň že se ti nějak podařilo ho přesvědčit 🙂 A ten tajný sen mám též. A nejen v oblasti ekologie.
[14]: Ono je to zkrátka tak, že když se nechce, je to horší, než když se nemůže, a kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Jsem teď sice trochu jako teta Kateřina, ale nemůžu si pomoct – to je prostě tak výstižné, až to bolí.
Zajímavý článek a názor. Já jsem například obklopená lidmi, kteří jsou ekologičtí aktivisti z jiných důvodů, než těch finančních. Obávám se ale, že aby se pro něco získalo více lidí, ty finance v tom prostě musí být. Peníze vládnou.
Jsem ráda, že to říkáš. Je pravda, že myšlenky alternativního růstu (tedy neziskový ekonomiky, která ale bude podle nějakých ekologických standardů a bude stačit na pokrytí všech potřeb) v debatách většinu času chybí. většinou je ekologie brána vážně až tehdy, kdy je situace vážná a žáda si okamžitý řešení..
[2]: Zalezi, s kym srovnavas. A taky, jak ma kdo daleko popelnice na trideny odpad. U nas jsou daleko, tak vetsina netridi. Lidi jsou lini delat neco navic.
[17]: Děkuji 🙂 Vždycky ráda slyším, že jsou někde ekologicky aktivní lidé – oni zpravidla ti opravdu ekologičtí k tomu tu peněžní motivaci nepotřebují, ale těch je málo. A ano, peníze vskutku vládnou…
[18]: Díky. No právě! A když hoří Indonésie, tak se o tom raději nepíše, protože tady by to poškodilo finanční zájmy… mě vůbec fascinuje ta potřeba pořád někam růst. Proč? Copak nemáme dost? Je to, nemůžu si pomoct, trochu jako bychom jako společnost měli nějaký obrovský mindrák, který si kompenzujeme 😀
[19]: Je pravda, že někteří lidé to mají v tomhle daleko těžší než jiní. Ale myslím, že zrovna tohle se třeba postupně zlepšuje 🙂
Všechno bylo, je a bude o penězích :/
[5]: Přesně, to mě neuvěřitelně vytáčí. Já jsem třídila i když jsme měli kontejnery poměrně vzdálený a když jsem tuhle byla u známé a zeptala jsem jí, kde mají plasty, abych mohla vyhodit kelímek od jogurtu, tak mi řekla ať ho mrsknu do koše, že třídění jí nezajímá. No, vzhledem ke zpátečnickým názorům této známé už mě u ní nepřekvapí nic, ale naštvaná jsem byla.
Pod toto se podepisuju :-).
[5]: Souhlasím! Lepší nějaká motivace, než žádná. Lidské uvědomění se těžko řídí. Myslím ale, že další generace to bude lepší a lepší – není snad základka, kde by nebyla minimálně jednou za rok přednáška o třídění. Však to začínají učit i děcka ve školce. A tam se to předkládá jako hotová a samozřejmá věc, tak to tak ty děti i pobírají. To dřív nebývalo.
[13]: Zvlášť Češi? A to jsi vzala kde? Naopak, Česko, co se třídění odpadu týče, je v žebříčku na předních příčkách (tuším že nějaký rok nazpátek jsme byli v EU druzí nej).
Promiň, ale absolutně mě rozčilují škarohlídi jako ty, co žijí v tom, že každý obyvatel naší republiky je "typický čecháček s takovými a makovými vlastnostmi". To že tvůj děda opéká nad PETkami špekáčky rozhodně neznamená, že to dělá většina lidí. A taky to neznamená to, že to nějaký děda ve Skandinávii nedělá.
Příroda je tu miliony let, naše peněženky právě teď a jak se říká, bližší košile, než kabát. Pro hodně lidí je těžké myslet na velká a vznešená témata, jako je ekologie nebo lidská práva, když řeší, čím tenhle měsíc zaplatí složenky a jak vyjdou s jídlem. Taky mě to zrovna nenaplňuje radostí, ale neviděla bych to tak černě. Pokud jsou peníze motivací pro to, žít ekologicky, je to pořád lepší, než kdyby ta motivace nebyla žádná;)
[23]: Já ale nemluvím o třídění odpadu, mluvím o environmentálním uvědomění společnosti jako takovém.
Odpady jsou jen dílčí částí – a sice je fajn, že už třídění Češi berou jako samozřejmost, ale to pořád nemění nic na tom, že ty odpady produkujeme. Ani recyklovat se nedá donekonečna. Skládky jsou dlouhodobě nevyhovující a ani spalovny nejsou bez chyby – pořád zůstane popílek, který se musí ukládat na skládky nebezpečného odpadu. Skuteční machři jsou ti lidi, kteří se produkci odpadů snaží co nejvíce vyhýbat. Nedávno jsem viděla video nějaké slečny z USA, která se k podobnému stylu života snažila inspirovat ostatní – za 4 roky údajně vyprodukovala jen zavařovačku nezbytného odpadu. Myslím si, že tohle je něco, co by se měly učit děti už malička. Aby to braly jako samozřejmost.
Taky bych byla ráda, kdybys mě nenazývala škarohlídem. Když už, tak pesimistou. Já vím, že jsou tady lidé, co se snaží, ale zkrátka mi jich přijde příliš málo. Např. podle poslední oficiální Zprávy o stavu ŽP 2015 od ministerstva ŽP dosáhla průměrná spotřeba biopotravin na 191kč za obyvatele. 191kč ZA ROK, ne za týden, ne za měsíc – za rok. Pardon, že jsem z toho zkroušená.
[25]: Třídění odpadu jsem uvedla jen jako příklad.
Co se produkce týče, nevím kde bereš, že jsme na tom tak strašně. Hned několik zdrojů uvádí, že si vedeme lépe než většina Evropy.
A co se týče toho "neprodukování" odpadu – ono to taky není možná všude možné uskutečnit. Pokud žiješ ve velkém městě, kde existují obchody, kde si můžeš kupovat věci na váhu do svých nádob, well, ale na vesnici, kde máš jednu sámošku,… Například v blízkém okolí místa, kde bydlím, prostě není možnost nakupovat zboží bez obalů. Jediný obchod co je takový "eko-friendly" je jedna Zdravá výživa s velmi omezeným sortimentem.
Škarohlíd a pesimista, kde je rozdíl? Lidé co se o naší planetu zajímají je dost, je fakt že vždy by jich mohlo být víc, že je mnoho věcí, co jde zlepšit, ale rozhodně tu snaha je. V naší republice určitě. Přes 70% Čechů třídí. Na základkách a i kolikrát na středních bývají klidně i několikrát ročně besedy a přednášky, které na problémy znečišťování upozorňují. Existují tu programy jako "eko-školy" a "eko-zájezdy", což jsou pobyty na eko-farmách pro školy ale i rodiny a věř, že se těší velkému úspěchu.
A biopotraviny? Promiň, ale uvádět tento fakt jako argument k tomu, že Češi jsou zabednění burani co si likvidují půdu pod nohama – zrovna biopotraviny mi přijdou jako jedna velká fraška, snad i zlodějina. Pro tvou informaci – u nás máme v mrazáku jedno prase na rok od prarodičů, z domácího chovu, rovněž i vajíčka, jablka od strýce. To že lidi nekupují něco co má na sobě nálepku "bio" neznamená, že nekupují lokální suroviny (od zelinářů, místních řezníků, na farmářských trzích), nebo že si je sami neprodukují. Ale to už je jiné téma.
[19]: Většinou se ve statistikách objevuje, že čechů, kteří třídí je okolo 70 procent, tak jsem narážela na to 🙂 Plus že si ve srovnání s Evropou vedeme jakž takž dobře.
Je to přeci jen práce navíc a zrovna v tomhle případě tím ve většině měst peníze neušetříme, tak co nás k tomu motivuje? Výchova, zvyk, příroda nebo jsou kontejnery tak na očích, že je nám trapný to přehlížet nebo co..?:)
[21]: Doufám, že to přeci jen není tak úplně pravda 🙂 Ale je pravda, že mi v podobných věcech optimismus nikdy dlouho nevydrží.
[22]: To úplně chápu. A přitom stačí tak málo…
[23]: Děkuji 🙂
[24]: To, že někdo neřeší životní prostředí, když nemá pomalu ani na jídlo, mu určitě nelze zazlívat. Ale někdy mám pocit, že právě tihle lidé jsou tím, že neplýtvají daleko ekologičtější než jejich bohatší spoluobčané. To je smutné a tak trochu ironické zároveň…
[25]: Nebyla to náhodou Bea Johnson? 🙂 Ta je na tohle fakt machr.
[28]: Nedávala bych mezi 'nemá na jídlo' a 'neplýtvá' rovnítko. Občas mě překvapuje, na jaké kvantum takových lidí narážím – příjmy by byly, na jídlo (v těch případech na méně důležité, ale pořád podstatné věci) pomalu nemají proto, že skoro všechny prostředky utratí za blbiny a nebo je utopí ještě nepochopitelnějším způsobem. A své starosti sice jistě mají, ale hádám, že stav životního prostředí mězi ty hlavní patřit nebude.
[29]: Pravda, to mě nenapadlo. Jak je pro mě tahle skupina naprosto nepochopitelná a zarážející, tak ji asi nějak vytěsňuju z vědomí nebo co…