Ano, jsem těžce studijní typ a studium je mi nejmilejším zaměstnáním. To jen aby bylo jasno. A teď k věci. Když se mě zeptáte, jestli mě baví chodit do školy, odpovím bez nejmenšího zaváhání: ani trochu. Jak se právě mně mohlo něco takového stát?
Na bakaláři jsem byla ze školy nadšená. Kdo mě v té době potkal a zeptal se mě na studium, tomu se dostalo obrovské, nadšené a nabité přednášky o osobním naplnění a rozvoji a podobných věcech. Pak bakalářské studium skončilo a já se ocitla na vytouženém magistru. A ejhle, karta se otočila.
Když se mě teď někdo zeptá na studium, odvětím, že jsem strašně ráda, že po těch dvou letech už mám přednášky odsezené a teď si konečně sama napíšu diplomku, od které mě nic nebude rozptylovat. Sedět na přednáškách se mi stalo utrpením, protože většina mi jich přišla nudná, špatná nebo zbytečná; nebo všechno dohromady. Soudím ale, že to nutně nemusí být jen problém přednášejících – myslím, že některé přednášky by mě v bakalářských letech ještě bavily. Něco se ale stalo a já se obávám, že době, kdy mě bavilo sedět ve škole a hltat tuny informací, je jednou provždy odzvoněno.
Myslím, že je to vývojová fáze v životě studenta. Po tom, co do sebe jako houba nasál obrovské množství informací a bavilo ho neustále sbírat další a další, přijde moment, kdy se mu uvažování změní natolik, že další informace už nezbytně nepotřebuje. Prozkoumal základy intelektuální krajiny, naučil se argumentaci, kritice a analýze a míra toho, co by mohlo být skutečně nové, se tím snížila natolik, že další informace jsou víceméně už jenom doplňováním detailů do již postavených základů. A detaily se časem omrzí. Když se tohle stane, tak vám najednou dojde, že většina vašich vyučujících je na stejné úrovni jako vy, jen mají pár let náskok. A jsme tam. Na co v téhle chvíli chodit do školy?
Publikace tohoto článu v poslední školní den není náhoda. Magisterský druhák je za mnou, na jednu výjimku mám všechny předměty splněné a utrpení skončilo. Už do mě nikdo nehustí informace, o které nestojím, a já se můžu jít zaobírat těmi detaily, kterými chci. Prázdniny a diplomka začínají!
Tak nejen, že mi prázdninami dočasně skončil Přístav i Ohnivý kuře, ale částečně i ty? 😀
Tak teda pěkný diplomkový prázdniny. A nepij moc energiťáků, štípou se po tom zuby- vlastní zkušenost! 🙂
Tak to jsi snad první člověk kterého bavila vysoká… Můžu se zeptat jaký obor jsi studovala?
Tak je to konečně za tebou, já se na vejšku chystám za dva roky, tak snad se tam dostanu. 🙂 Prý je to tam dost "volné", slyšela jsem..
Kvůli spolužákům se tam chodí, ne?:)
[1]: Já doufám, že skutečně jen částečně 😉 Nakonec se určitě za dlouhých letních večerů budu nudit a co je pak lepšího než blog? 😀
[2]: Fakt první? To snad ne! Byť mě to tedy samozřejmě těší, tak zároveň i trošku děsí… obor, který mě tak bavil a těšil, se jmenuje Studium humanitní vzdělanosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a více info o něm je zde: http://bakalar.fhs.cuni.cz/
[3]: Tak to držím palce, aby se zadařilo! Volné je to jak kde – záleží, jak si to na tom kterém oboru udělají. Ale každopádně je to tam mnohem volnější než jakákoli střední 🙂
[4]: No vidíš, to mě nenapadlo 😀 Každopádně ani ti spolužáci mě tam nějak extra netáhli… to bylo naposled taky na tom bakaláři 😀
Cítím to úplně stejně jako ty! Také jsem studijní typ, ale magisterské studium mě málem "unudilo" – ne v tom smyslu, že by bylo lehké, to ne, povinností až nad hlavu, ale ty předměty… Ty mě opravdu vůbec nebavily a bohužel ani mnohé vyučující ne – dle jejich podání.
Jinak jsem předevčírem odevzdala diplomku a prázky padnou kvůli drcení se na státnice 😀 Snad to dopadne dobře 🙂 I Tobě samozřejmě 😉
[6]: Jo, přesně… zkrátka to s tím studiem po určité době začne vypadat fakt bledě. Moc gratuluju k odevzdání diplomky! 🙂 Byť teda učení se přes prázdniny nezní moc lákavě… ale snad se najde i volno na jiné, lákavější aktivity 🙂 Držím palce!
Tak to gratuluji, já mám odmaturováno a zanedlouho mě taky čeká VŠ. Vlastně se tam moc netěším, střední byla takové příjemné flákání.
[8]: Také gratuluji! 🙂 A přeju, ať je přechod ze střední na vysokou co nejvíc v pohodě 🙂 Flákání to asi nebude (i když záleží na výběru školy, někde by mohlo), ale příjemné by mohlo. Každopádně si užij dlouhé prázdniny!
Gratuluju, gratuluju, GRATULUJU! 🙂 Zatím mě bavilo učení jen toho, co mě bavilo a zbytečnosti jsem tak nějak rovnou odbývala 🙂 Ale to byla střední… 🙂
Kéž by mě ten nastávající bakalář bavil stejně jako tebe! 🙂
Víš co by se mi teď hodilo? Nějaké to moudříčko, rada či tip jak v té vysokoškolské džungli přežít aspoň ty tři roky, když ne víc… 🙂 Prosím, prosím – smutně koukám!!! 🙁 :*( 😀 :-*
Samostatný článek by byl hned na světě raz dva! 😀
[10]: Děkuji, děkuji, děkuji! Ono ještě sice není až zas tolik k čemu gratulovat, přeci jen oboje státnice jsou přede mnou a tak… ale i tak 🙂
Hmm, to stojí za úvahu! A obávám se, že univerzální moudra ke zvládnutí vysoké školy asi neexistují. Strašně záleží, jakého zaměření je tvoje škola – já mohu dávat rady jen humanitním spolustudujícím 🙂 Každopádně nikdy nezklame rada připravovat se během semestru, nečíst cizí výpisky, ale knihy, a nenechávat věci na poslední chvíli 🙂 Jo a taky nenechat se vším hrozně vyděsit, obzvlášť pokud jsi takový plašan jako já – zpravidla ty hrozby opravdu neplatí na tebe 😉
[11]: O výsledku státnic v tvém případě vůbec nepochybuji u tebe je jasné, že to dáš levou zadní a ještě při tom odcituješ Shakespeara! 😉
Já tam trochu lozim na vejšku, která (v mých očích) je i není humanitní. Pracovat s lidmi budu, na nějakou tu profesní etiku tam taky bude nějaká ta přednáška, ale tím asi veškerá "humanita" končí a začíná lezení po skalách, podplavávání ledu, nácviky krizových scénářů (s využitím první pomoci) a spousta, spousta další zábavy 😀
P.S.: Asi jsem se zcvokla, páč já se na to peklo na zemi fakt těšim… 😀
Přesto si pořád říkám, jestli jsem na tu filosofii na teologickou vážně radši neměla jít… 🙂
Nu, každopádně moc děkuji za rady 🙂 Jsem radši, když mi tohle pořád někdo připomíná (hlavně potřebuju připomínat, že se musím připravovat průběžně a ne všechno honit poslední den!)
Jsem vyděšená už jenom z myšlenky, že možná nedostanu kolej a ještě víc se děsím, že jí dostanu a budu bydlet na pokoji se sériovým vrahem… :*( 😀
Inu, hlavně na mě pak vzpomínejte v dobrém… 😀
[12]: Tak tomu říkám důvěra 😀 Ono to tak tedy nejspíš dopadne, pověst našich státnic není nijak děsivá, ale tak neříkej hop… znáš to 🙂
Wow, takže ty budeš záchranářka! Tak to ti moc fandím! Filosofové jsou třeba, ale záchranáři ještě víc 😉 Přeci jen Aristotelem si pod ledem nepomůžeš… K té koleji moc držím palce! A kdyžtak tě ujišťuju, že budu vzpomínat v dobrém 😀
Taky mne baví spíše doma studovat … Protože nesnáším zdržování a to, jak nejsou něktří připravení atd … 🙂
Škola a bavit? Cože to? O.o 😀
No já teprve směřuji k bakaláři, ale neděs mě! Zatím vůbec nemám představu, do čeho to lezu, všechno včetně města bude úplně nové! Ale modlím se, aby šlo na vejšce hlavně o přednášky a aby nás tam neobtěžovali hovězinami typu prezentace a zkoušení, kde většinou nikdo neuměl. -_- O:)
Období bakalářky a diplomky mě snad straší ještě víc, protože to bude samostatný teror, se kterým se budu muset poprat sama osobně… Ne? 😀 :/
I tak to ale bude dobrodrůžo! :3
[14]: Jo, zdržování ostatními mě taky vždycky hrozně vytáčelo. Ale vůbec nejvíc mě vytáčely některé opravdu debilní referáty, které někteří moji spolužáci měli…
[15]: Ano, škola a bavit – jde to 🙂 Na gymplu jsem si to taky neuměla představit, tam jsem byla ráda, když jsem měla dobré aspoň dva předměty… každopádně ti na vejšku držím palce. Můj prvák byl docela pekelný, ale pak jsem trochu vyklidnila a bylo to ok. Hlavně brát ty povinnosti pěkně jednu po druhé a neděsit se tím, co je ještě daleko 🙂 Takže klid a nohy v teple! 🙂