Žijeme v době, kdy si můžeme i sebemenší ptákovinu vyhledat během několika vteřin na mobilu. Máme takřka veškeré lidské vědění v kapse. Jenomže to, že ho máme v kapse, pro náš život znamená jen velmi málo. Kdo má totiž vědění v kapse, ten může myslet leda tak kapsou, pokročilejší možná kolenem. Myslet hlavou je úkol jedině pro ty, kdo mají vědomosti tamtéž.
Nemějte mě, prosím, za zastánce memorování telefonních seznamů. Nejsem pro to, aby se studenti učili nazpaměť dlouhé řady dat a nesmyslných cizích pojmů, hlavní jsou vždycky jejich souvislosti a kontext. A tady přichází onen problém: nemůžu znát kontext, když neznám alespoň rámcově určitá data. Prostě se nemůžu naučit souvislost několika věcí, když ty věci neznám. Nemá smysl ptát se, jak Platón ovlivnil Aristotela, když nevím, že Platón Aristotelovi předcházel, nemohu dát do souvislosti, že filosofický typ myšlení se objevil v Asii i v Evropě (no, spíš ve Středomoří, ale tak dejme tomu) zhruba ve stejnou dobu, když nevím, že se tak stalo. Prostě nemůžu.
To, že mám informace, které potřebuji, na Wikipedii, mi není nic platné, pokud už něco nemám v hlavě. A pokud mám něco dostat do hlavy, pak prostě musím začít alespoň malým telefonním seznamem. Nemusí zahrnovat pojmy jako synsacrum nebo pygostyl (rezidua mého biologického vzdělání aneb jak to nemá vypadat), ale něco zahrnovat musí. Jinak dané informace zhola nic nezmění na mých názorech, nijak neovlivní způsob, jakým se dívám na svět a jakým přijímám informace, neukáží mi nic nového, nic překvapivého. Nebudu o nic menší ignorant a nevzdělanec, protože vědění mám jen v kapse – a tak může změnit leda tak ji. Nejspíš ji jedině vytahá, případně proděraví. To je totiž to jediné, co kapesní vědění dokáže.
Vzhledem k tomu, že jsem hrdou majitelkou téměř deset let starého Samsunga, nevím o čem mluvíš.
Tak dobře vím, občas myslím manželovou kapsou. Popravdě jsem za tu kapsu leckdy ráda. Nejvíc tenkrát, když nás vyvedla z Prachovských skal. 🙂
krásný, jak na jeden nádech, jeden tlesk – a přitom 3 dlouhý odstavce… fakt moc dobře napsaný.
[1]: Jsem velký fanda deset let starých mobilů! Kdyby ten můj starý ještě držel, určitě bych ho ještě měla 🙂 (Ten nový, který mám, je ale také důsledně hloupý a tlačítkový.) Samozřejmě se někdy ten chytrý hodí, třeba na ty Prachovské skály, ale člověk by neměl usínat na jeho intelektuálních vavřínech, protože pak je to prostě tragédie.
[2]: Děkuji, děkuji mnohokrát 🙂
[3]:Právě proto jsem na něj hrdá, jaký je to držák… a že toho zažil! Ovšem tlačítkový není tedy :-p
Dnes je ovšem na světě jedno skvělé místo pro kapesní vědění – a tím místem je škola. Vlastně konkrétně je to místnost, kde probíhají maturity.
Několik mých (dnes již bývalých) spolužáků dokázalo udělat maturitu z matematiky, z češtiny i z angličtiny díky chytrým a moudrým telefonním rádcům v jejich kapse. Netuším, jak to ti kouzelníci zvládli, ale maturitu mají jen díky tomu – a ještě díky sluchátkům velkým jak beruška, které měli u ústních zkoušek v uchu.
Jsem celkem ráda za svou sice placku, ale chytrá ta placka ani náhodou není – tedy v porovnání s jejími novovyrobenými bratříčky. Ta má chuděra má co dělat, aby se vůbec připojila na wi-fi, ale hledat na ní něco, to je téměř jistě nemožné… 🙂 Moje vědění holt muselo z kapsy a z kolena putovat trochu delší a těžší cestou do omezeného mozečku, kde se nyní tísní a chce ven. (Já ho ale pouštět ještě chvíli nechci, ani nemůžu…)
Ono to snad ani není o tom, jaký mobil člověk vlastní, ale jak ho využívá. Poté, co mi začal odcházet pětiletý telefon a řekl si o výměnu nastala jedna změna k lepšímu – baterka drží čtyři pět dní namísto jednoho a není třeba sahat po nabíječce každý večer. A vše ostatní zůstalo při starém.
Pravda, ještě se méně zlobím u idosu, když potřebuji čas od času po Praze najít nějaký spoj. Příslušná internetová stránka už funguje tak, jak má a displej reaguje na ovládání přesně.
[4]: To vůbec nevadí, takhle úctyhodně starý mobil má moje sympatie přes jakékoli své vlastnosti 😀
[5]: Páni, fakt? Tak to je hodně smutný. Taky si nedovedu představit, jak to udělali, ale museli být nejspíš dost oprsklí. Ale horší na tom je, že jim to prošlo… jsem každopádně ráda, že i dnes existují lidi, u kterých vědomosti putují do hlady 🙂
[6]: Jo, o to, jaký telefon člověk vlastní, vlastně vůbec nejde. Ale že si někdo může myslet, že když má informace na telefonu, tak jimi aktivně disponuje, to mě skutečně vyšokovalo. A že to není postoj ojedinělý… každopádně gratuluji k novému telefonu a snad dlouho vydrží 🙂
[5]: 😀 Když já jsem byla na gymplu, sluchátka byla ještě pořád o dost větší. To ale mému spolužákovi vůbec nevadilo. Měl být zkoušen a přišel s bolestí ucha a tedy fáčem obvázanou hlavou… a opravdu mu to prošlo 🙂
[8]: Tak ale to má styl 😀
Paleolit – doba kamenná… 😀
Aneb pokusy si při testu přilepšit probíhaly i v dřevních dobách těchto technologií. Jen se to muselo dělat nenápadně.
[10]: Jo, přilepšit si se studenti snaží v každé době 🙂 Ale přeci jen – když si píšou taháky nebo někomu napovídají, tak se tím do té hlavy něco dostane. Ale takhle… každopádně nemohu nevzpomenout naše "ropa… ropa! … ROPA!" "Nó, tak, asi… geotermální energie?" 😀